Historie pivovarnictví - Český Brod – měšťanský pivovar (1884 – 1969)

Když projíždím městem a dostanu se do ulice Tuchorazská směrem od centra, nedá se přehlédnout dominantní stavba Českobrodského pivovaru.
Tento pivovar má výhodu, že není obklopen prakticky žádnou, zástavbou proto je nepřehlédnutelný z každé světové strany. Na jihozápadní straně ho lemuje silnice a potok Šembera, ze severozápadní strany rovněž potok Šembera a přiléhající park. Z východní strany pivovar sousedí s masivní skalou bývalého kamenného lomu. A od severu ho protíná park s pivovarnickým rybníkem. Tento pivovar byl tedy již před dávným věkem velmi zajímavě zakomponován do přírodní scenérie.

Ještě než vstoupím do areálu pivovaru, obdivuji velmi rozlehlou sladovnu, která je hlavní dominantou. Není sice plnohodnotně zrekonstruována, má však poutavé kouzlo. Fascinuje mě na ní mnoho oken, která jsou nahoře tvarovaná do oblouků z červených cihel. Z hvozdu sladovny vyčnívá již nádherně zrekonstruovaný komín.
U hlavní brány mě fascinují betonové sloupky na obou stranách, které jsou zakončeny okrasnými velkými betonovými kvádry. Zjišťuji, že do pivovaru jsou dodnes dochovány tři vjezdy. Vrata jsou železná s okrasnými špičatými hroty, které jsou natřeny na zeleno. Vedle sladovny nalevo se nachází malá vrátnice a za ní pravděpodobně administrativní budova, na které visí památní deska věnována lidem blízkým pivovaru, kteří zemřeli ve druhé světové válce a byla sem přidána tehdejšími zaměstnanci. Vedle této budovy se rozprostírá hlavní trakt kde ani v nejmenším nepochybuji, že se zde nacházela varna pivovaru. Všemu nasvědčují i obrovská okna rozmřížkované na malá okénka.
Vydávám se obejít tuto budovu, kde míjím druhý komín. Hlavní křídlo je nádherně zrekonstruováno a rovněž ozdobeno různými okénky a zajímavými tvary, které ukončují vršky budov. Žlutá omítka s vloženými červenými kvádry je moc pěkná. Při mém dalším postupu se dostávám na malé parkoviště a lemuji skálu z levé strany. Cestou mě zaujme hezky upravené okolí, oceňuji citlivost majitelů tohoto pivovaru. Z malého parkoviště se nabízí výhled na spodní část pozemků pivovaru. Tam spatřuji jednu vedlejší bránu. Zde se nachází poměrně velký plac, kde mohl být vozový park, popřípadě nějaké sklady. Z tohoto místa mám rovněž velmi dobrý výhled na malou budovu pode mnou, která je zchátralá a je to poslední budova, na kterou určitě čeká rekonstrukce. Na zdi vidím vystouplé zdivo s letopočtem 1908, nad ním sud a nápis „14% GRANÁT“ známý Českobrodský ležák.
Při dalším průzkumu se dostávám do hlavní budovy, kde jsou vnitřní prostory pronajímány soukromým firmám. Všude kolem jsem míjel informační cedule firmy Noveta, která je vlastníkem pivovaru, a ona se zasloužila o to, jak dnes Českobrodský pivovar vypadá. Uvnitř procházím dlouhou chodbou, kde mě zaujmou obrázky na stěnách. Dokládají , jaká ruina byl Českobrodský pivovar před rekonstrukcí. Oceňuji velmi sympatické počínání majitele objektu, který tak prezentuje, o jaký kus práce se zasloužil. Kéž by takových firem bylo více, které ponechají vše tak, jak bylo v časech, kdy se zde ještě vařilo pivo. Dále po točitých železných schodech sestupuji do přízemí, kde na zdech spatřuji nápis „Již 600 let vaříme Českobrodské pivo“. Další malby zobrazují pivovarnické slogany. Když vyjdu ven, na levé straně fotografuji základní kámen s letopočtem.
Naproti hlavní budovy stojí menší objekt, s přístřeškem a rampou. Tipnul bych si, že se zde nakládalo pivo do nákladních aut. Naproti za rohem je další přístřešek, kde dle mého názoru se skladovalo pivo ve sklepích. Snad je má hypotéza správná, nerad bych čtenáře mystifikoval. Když pomalu směřuji k východu z areálu, vidím vedle administrativní budovy studnu nebo dá se také říci cisternu. Nádrž s dobrou vodou, to je nezbytný základ pro každý pivovar. Při odchodu mi to ještě nedá a fotografuji a pečlivě sleduji obrovské množství okének varny s cihlovými oblouky nad nimi. Někde jsou přes jedno okno, někde přes dvě. Na závěr musím znovu vyseknout poklonu firmě Noveta, která dokázala oživit historii tohoto monumentálního pivovaru, jakým bezesporu Českobrodský pivovar je. Vřele doporučuji každému ho obejít dokola a pokochat se jím. Obzvlášť pro takové nadšence, jako jsem já.
Na závěr ještě dokládám přepis pamětní desky:
„Na nehynoucí paměť našich mučedníků německé zvůle ředitele Josefa Bláhy popraveného 2. července 1942. Vařiče – legionáře Karla Kudrnáče zemřelého 9. září 1941 v koncentračním táboře v Oranienburgu a našeho právního přítele Judr. Emila Říhy popraveného 2. července 1942. Věnuje právovárečné měšťanstvo se svými zaměstnanci.

Autor: Jiří Pertlík - www.pivovary.info

fotogalerie pivovaru
(Pozn.admin: Snímky pořídil autor článku, etiketa pochází z jeho sbírky.)