Z přiznání DPH cítím křivdu, stát by měl stanovit rovné podmínky
KOLÍNSKO - Restauratér Ladislav Pokorný: Se svými zaměstnanci se snažím spolupracovat a důvěřovat si.
Popisek foto: Ladislav Pokorný (56) vystudoval střední průmyslovou školu dopravní. Po ukončení studia 14 let jezdil jako strojvedoucí a od roku 1991 se věnuje podnikání v restauratérství. Provozuje v Českém Brodě hospodu U Hrabětů. Je rozvedený, má 1 syna.
O podnikání
Kdo nebo co nejvíce škodí podnikatelům?
Asi ten, kdo podnikání nerozumí a tvoří pro podnikatele zákony a podmínky. Ale i ten, kdo podniká a byl původně zloděj nebo diletant a nezbavil se těchto návyků.
Jste vědma. Jaká je budoucnost drobného podnikaní? Prosím, maximálně 3 slova.
Věřím, že dobrá.
Kdybyste měl tu moc, co byste změnil ve prospěch drobného podnikaní?
Stanovil bych rovné podmínky pro všechny podnikatele, zejména v zákonu o DPH. Někdo při svém podnikání doplácí, jinému naopak vrací, je stanovena hranice pro registraci.
Dá se v Česku podnikat s korunou v kapse?
Myslím, že ne.
Co bylo hlavním motivem, proč jste začal podnikat?
Získání majetku v rámci restitucí, a tím jsem dostal šanci provozovat restauraci podle mých představ.
Co děláte pro to, abyste získal a udržel dobrého zaměstnance?
Všechno možné i nemožné. Přiznávám však, že jsem měl štěstí. Dva číšníky zaměstnávám již 15 let, paní kuchařka je u mě již 7 let. Sehnat a udržet dobrého zaměstnance je těžké, a to i proto, že mzda kuchařky v místních podmínkách je nižší než u stavebního dělníka ve stavební firmě.
Prověřujete své zaměstnance? Jak?
Existují určité mechanismy, ale převážně se snažím o spolupráci založenou na důvěře. Není to tak složité.
Jaký formulář byste nejraději vymazal z těch povinných?
Momentálně ten přiznání DPH. Cítím z něj křivdu.
Když byste měl charakterizovat dobrého podnikatele, jaké přídavné jméno vás napadne jako první?
Upřímný.
Úspěch. Co vás napadne při vyslovení tohoto slova?
Jídlo a pití na stůl zákazníkovi v té nejlepší možné kvalitě. Samozřejmě být spokojený v osobním životě a hlavně zdraví, což je první podmínkou úspěchu.
Kdyby vám někdo umožnil zahraniční stáž, kam byste se jel nejraději učit a proč?
Kamkoliv, kde bych se mohl přiučit kulinářskému umění a nasbírané poznatky využít ve své restauraci.
Jaký obor podnikání má podle vás největší šanci přežít a proč?
Sázel bych na pohostinství a stavebnictví. Jíst, pít a bydlet se snad bude čím dál lépe.
O sobě
Co vám udělá největší radost ?
Nepromarněný den.
Z čeho jste smutný?
Když se nedaří, a nebo když pocítím hloupost, nenávist či podraz.
Kam byste jel na dovolenou?
V zimě do Alp, v létě do Chorvatska.
Koho byste si vzal s sebou a proč?
Někoho, s kým je mi dobře a jemu se mnou. Jsem sice samorost, nikoliv však samotář.
Jaké tři věci byste si vzal s sebou na pustý ostrov?
Stačily by dvě. Vrtulník, co doletí, a pro jistotu loď , co dopluje. I když umím být sám, tak ne dlouho a už vůbec ne na pustém ostrově.
Jaká kniha patří mezi vaše oblíbené?
V poslední době je to kuchařka Ambiente.
Jaký film byste čtenářům doporučil?
Lepší už to nebude.
Kdy jste byl naposledy v divadle?
Naposledy na podzim loňského roku. Bylo to v divadle Bez zábradlí a jednalo se o hru Jakub a jeho pán.
Oblíbené jídlo?
Dobrý biftek a borůvkový koláč.
Oblíbený nápoj?
Bílé víno a plzeňské pivo.
Máte den volna, co budete dělat?
Mluvím-li o zimní dni, vezmu nejméně jednu osobu blízkou a pojedu si zalyžovat do Špindlerova Mlýna. Pro letní den je můj cíl v Českém Krumlově, cestou přes Třeboň. Jsem si jist, že bychom zažili mnoho gurmánských zážitků, ze všech nejlepší – restaurace Tornádo Dr. Pečeného, která se nachází na břehu Vltavy. V létě je v Českém Krumlově hudební festival, tak bychom mohli den zakončit třeba koncertem skupiny Elán v zámecké zahradě nebo divadelním představením.
Na jakou charitativní činnost jste přispěl?
Na Fond ohrožených dětí, příležitostně zasílám sms – Liga proti rakovině.
Michaela Pajerová
Foto: DENÍK/Michal Bílek