Šachisté kolínské rezervy jasně rozválcovali Český Brod

V utkání krajského přeboru šachistů si rezerva kolínského Sokola poradila doma v derby s Českým Brodem jasně 7:1.

Domácí byl favoritem a povolil hostům pouze dvě remízy. Výhry za Kolín získali Baláček, Souček, Beneš, Marek, Stehlík a Michálek, remizovali Brezmen proti Valterovi a Eisner proti Moravcovi. Za Český Brod neúspěšně bojovali Koudelka, Urban, Chybný, Šimek, Koller a Fabián. V tabulce je Kolín B druhý, Český Brod osmý a na posledním dvanáctém místě jsou Sendražice, které získaly bod proti celku Poděbrad a udržují naději na záchranu.

Další výsledky 7. kola: Sokol Nymburk – AŠ Mladá Boleslav 5:3, Sokol Bakov n. J. – Sokol Mladá Boleslav 5:3, Kostelec n. Č. lesy – Sokol na Mělníce 4,5:3,5, Bohemia Poděbrady – Sokol Sendražice 4:4, Kutná Hora – JOLY Lysá n.L. C 6:3.

Tabulka po 7. kole:

1. Kutná Hora                6 0 1 18 29 38.0
2. Sokol Kolín B              6 0 1 18 24 34.0
3. Sokol Bakov n.J.          5 1 1 16 29 35.0
4. Sokol Mladá Boleslav   4 0 3 12 20 30.5
5. Kostelec n.Č.lesy        3 0 4 9 20 26.5
6. JOLY Lysá n.L. C         2 3 2 9 19 27.0
7. Sokol Nymburk          2 2 3 8 16 26.5
8. Sokol Český Brod       2 2 3 8 11 23.0
9. Sokol na Mělníce         2 1 4 7 17 26.5
10. Bohemia Poděbrady  2 1 4 7 16 25.5
11. AŠ Mladá Boleslav     1 2 4 5 18 25.5
12. Sokol Sendražice        0 2 5 2 8 18.0

V příštím kole zavítá Sokol Kolín B v neděli 15. února do Nymburka.

Že šachy se dají komentovat téměř jako fotbal nebo hokej ukázal v komentáři na webových stránkách soutěže http://kpsss.wz.cz/mladý talentovaný hráč Českého Brodu Vít Moravec. Zajímavě popsal prohrané utkání v Kolíně.

Sokol Kolín – Český Brod 7:1

Přesně po roce a 26 dnech jsme se opět vydali na „popravu“ do šachového svatostánku Sokola Kolín B (= sokolovny), aktuálně druhého celku soutěže, abychom se pokusili o co nejpřijatelnější porážku. Skutečně, jiný cíl jsme po loňské zkušenosti s kanárkem snad ani nemohli mít. Navíc se mi při pohledu na soupisku domácích zdálo, že soupeře nás prostě baví porážet vysokým rozdílem. Jak si jinak vysvětlit loňskou sestavu, kdy bez jednoho hráče nastoupila první osmička a tu letošní, která byla dokonce čistý základ.

Bohužel zápas začal i probíhal naprosto stejně jako utkání zpřed čtrnácti dnů s Nymburkem. Téměř všichni okamžitě horší pozice, nikde šance na celý bod. Jedinou výjimkou byla dle mého názoru partie mezi jedničkami obou týmů (Brezmen – Valtera). Bílý rozehrál zahájení trochu zvláštně a dokonce nechal vytvořit našemu hráči krytého volného pěšce uprostřed šachovnice, což je vždy chlouba každé pozice a na vítězství mohl pomýšlet zřejmě jen černý. I proto jsem byl mírně překvapen, když zanedlouho oba aktéři podepisovali smír. V konečném součtu to bylo ale stejně jedno. Soupeř byl totiž mocný a nekompromisní, což jako první na vlastní kůži pocítil Šimek. Ani pořádně nevím, co se v této partii stalo, jen si vybavuji celkem klidnou pozici, nic nenasvědčující nějaké pohromě, když v tom přišel domácí Marek s jakousi fintičkou, kterou zřejmě někde odkoukal, získal pěšce a po výměně figur nejcennějších bylo vše jen otázkou techniky. Nezadařilo se ani na nejposlednější desce v souboji Fabián – Michálek. Náš matador postavil pevnou pozici a čekal, s čím se asi vytasí jeho favorizovaný soupeř. Ten nikam nespěchal, tlačil před sebou všechny své pěšce a pomalu mačkal bílou pozici jako citrón, až z něj vytlačil kýžený kyselý výsledek v podobě dvou pěšců a matové sítě navrch. Další zářez pro domácí…

Ošklivý zápas pokračoval a museli jsme strávit jednu hořkou pilulku za druhou. Slušný „nářez“ uštědřil Stehlík na sedmé šachovnici Kollerovi. Martin se nedokázal dostat z pasivity po zahájení a prakticky byl po celou dobu partie odsouzen k roli hodně nešťastného diváka. Když se hraje stálé na jednu branku, není možné zavěsit v té druhé a podle toho také partie dopadla. Opět vítězstvím domácích barev. „Vyhráli jste tři bitvy, ale nevyhráli jste válku,“ říkal si určitě za stavu 0,5:3,5 v náš neprospěch Urban pod vousy a odmítl Součkovu oběť střelce s jistým věčným šachem. Do soupeře se zakousl a hnal své figurky do útoku přes slaboučký bod h7. A co se nestalo, toto políčko skutečně padlo a náš hráč stejně prohrál, poněvadž monarcha v kolínských službách srabsky utekl z bojiště a nechal své vojsko rozhodnout za něj – ale pro něj. Přeci jenom jsme se ještě jednou „radovali“ z bodového zisku v tomto utkání. Povedlo se to mé osobě, když po celkem klidném zahájení jsem strašně hrozně moc vyděsil Eisnera svou velkou rošádou (určitě mu to bylo úplně jedno), aby se nakonec nic nestalo. Celá šachová potyčka skončila vzájemným chycením za pěšcové slabiny a podepsáním nerozhodného výsledku.

Poslední dvě partie nijak nevybočovaly ze zaběhnutých kolejí, k naší smůle. I na páté šachovnici kralovali domácí, konkrétně Beneš, který vyhrál zákopovou válku nad Chybným, ačkoliv se mi v jeden moment zdálo, že kolínský plejer vlastní o nějakou tu pěšcovou dirku v pozici více, při mém dalším kouknutí přes ramena obou borců už jsem ale viděl hladce vyhranou věžovku pro tohoto pána. No a jako poslední dohrával opět Koudelka, jenž hájil po celou dobu mírně horší pozici proti mladému Baláčkovi, až se někde spletl – nevím kde, nevím jak, buď jak buď, pro tentokrát zvítězilo mládí nad zkušeností.

Jak někdo vtipně poznamenal: Před rokem 0:8, letos 1:7, za rok to bude 2:6, za dva roky 3:5… A třeba tam i jednou vyhrajeme! Doufejme v zázrak…

Lubor Franc - Kolínský deník