Kulturní Brod
Město Český Brod

Aktuality

Výročí

Dnes 22. 2. 2021 si připomínáme výročí 100 let od úmrtí českobrodského architekta Antonína Balšánka ((1865–1921). Našeho rodáka přibližuje příspěvek Dr. Vladimír J. Mrvíka z Podlipanského muzea, který jsme publikovali v lednovém čísle Českobrodského zpravodaje.

Český Brod dal v 19. století českému kulturnímu panteonu hned dva významné rodáky-architekty. Architekty zcela výjimečných kvalit, jejichž mnohé stavby i výtvory uměleckého řemesla jsou v řadě ohledů dodnes ikonické.

Dělilo je od sebe pouhých deset let. Byli to architekti Jan Koula (1855–1919) a Antonín Balšánek (1865–1921). Rozhodně si netroufám tvrdit, že by jeden z nich byl významnější. Je až neuvěřitelné, že relativně malé město dalo během jedné generaci české kultuře hned dva tak výjimečné muže. Je dnes možná trochu pozapomenut, ale ruku na srdce – kdo z Českobrodských ví, že je Antonín Balšánek např. autorem Obecního domu v Praze, který každoročně obdivují možná i stovky tisíc turistů? Před dvěma roky jsme si ve velkém stylu připomínali 100 let od úmrtí zmíněného Jana Kouly, letos v únoru pak stejné výročí očekává i Antonína Balšánka. Připomene si naše město obdobně i jeho?

V dnešním úvodním článku k tomuto výročí bych ho chtěl představit trochu v kostce. Balšánek studoval v letech 1883–88 architekturu a urbanismus na České škole technické v Praze u Josefa Schulze a už jako devatenáctiletý student se podílel na výzdobě tehdy budované českobrodské sokolovny. Ke svému povolání byl jistě předurčen i díky svému otci Vojtěchovi Balšánkovi, vyhledávanému českobrodskému staviteli (rekonstruoval např. kostel sv.Gotharda, nebo přestavoval budovu nevyužívaných kasáren na novou okresní nemocnici v Žižkově ulici). Antonín se účastnil různých architektonických soutěží, často získával hlavní ceny a jeho projekty se většinou také realizovaly. Zpočátku tvořil ve stylu české renesance se secesními prvky, později secese zcela převládala. Současně se zabýval i historií architektury a publikoval. V r. 1903 se stal prvním redaktorem časopisu Architektonický obzor. Poté Antonín Balšánek spolupracoval s Jiřím Soukupem na projektu pražského mostu, dnes zvaného most Legií (stavba proběhla v letech 1898 – 1901). Další velkou Balšánkovou stavbou je budova Muzea hlavního města Prahy v Praze na Florenci. Vytvořil novorenesanční budovu s plastickou výzdobou od Ladislava Šalouna a dalších soudobých umělců. Muzeum bylo dokončeno v r. 1902. V době stavby tohoto muzea se Balšánek zúčastnil konkurzu na projekt divadla v Plzni. V soutěži sice vyhráli architekti Josef Hoff mann a František Krásný, ale město k realizaci zvolilo projekt Antonína Balšánka, který se v soutěži umístil jako čtvrtý. Po tomto divadle pak následovala nejznámější Balšánkova stavba (ve spolupráci s Osvaldem Polívkou) – Obecní dům v Praze, který je dnes jednou z ikonických dominant historického jádra Prahy. Stavba byla dokončena v r. 1911 a v témže roce se Antonín Balšánek stal profesorem architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde sám studoval. Dalším Balšánkovým dílem bylo opět divadlo, tentokrát pro město Pardubice (1907–1909), kde současně pracoval na úpravách okolí Zelené brány. V pražských petřínských sadech stojí slavná socha Karla Hynka Máchy, dílo Josefa Václava Myslbeka z r. 1911. Architekturu tohoto pomníku vytvořil opět Antonín Balšánek. Poslední velkou Balšánkovou stavbou v Praze je bývalá Státní spořitelna, dnes Česká spořitelna, na Vršovickém náměstí v Praze 10 (1912).

Pro své rodné město Antonín Balšánek vyprojektoval krásnou budovu Podlipanského muzea. Na jeho projektu začal pracovat už v roce 1896, ale finální podoba byla realizována podle jeho plánů až po Balšánkově smrti v letech 1927–28. Ke konci života se Antonín Balšánek hodně zabýval urbanismem, vypracoval regulační plány Malé Strany, Hradčan a Letné, které však nebyly realizovány. Z jeho teoretických publikací zmiňme studii „Letohrádek královny Anny na Hradčanech“ (1900).

My, Českobrodští, můžeme být dnes obzvlášť hrdí i na to, že Balšánkova vdova Olga darovala před svou smrtí celou manželovu písemnou pozůstalost do zdejšího Podlipanského muzea, které sám celé vyprojektoval. A to dokonce včetně takových cenností, jakým je kresba Alfonse Muchy, osobní dar příteli Antonínu Balšánkovi. I Antonín je pohřben po boku svých rodičů na novém českobrodském hřbitově. Stav jeho hrobu dnes ovšem působí velmi smutným dojmem...

Dr. Vladimír J. Mrvík

 

22.02.21 Aktuality
Copyright © Město Český Brod, 2005-2021 | Přístupnost | Kontakty | Mobilní verze | Administrace | vývoj MyWebdesign.cz
Cesbrod
TOPlist