Český Brod
O vývoji města rozhodla výhodná poloha na staré obchodní stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Český Brod založil jako trhovou osadu pravděpodobně pražský biskup Jan I. v letech 1134 – 1139. Nová trhová osada s románským kostelíkem sv. Gotharda a prostorným tržištěm vznikla na mírném návrší nad brodem přes potok Šemberu. Asi v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III z Dražic místní trhovou osadu na město Biskupský Brod a udělil mu zřejmě dědičné právo a další městské svobody zejména právo hradby. V r. 1315 užívalo město už pozměněné jméno Český Brod. Výhodná poloha na obchodní stezce zvyšo-vala i celkové bohatství a rozkvět města. Místní pivovarnictví bylo proslulé široko daleko. Účastí Českého Brodu v druhém protihabsburském povstání v letech 1618 – 1620 utrpělo velké ekonomické a společenské ztráty, ze kterých se město vzpamatovávalo velmi pomalu. Druhá polovina 17. století přinesla díky panovníkovi, který na dlouhá léta odpustil městu všechny daně, kýženou obrodu. Český Brod se změnil v zemědělsko - řemeslnické město. V roce 1876 byl zařazen mezi svobodná královská města, která podléhala první instanci přímo krajskému úřadu. Od poloviny 19. století ovlivnilo hospodářský růst i dostavění železnice.
To, co dnes obdivujeme na Českém Brodě, jsou jeho pozoruhodné architektonické památky. Nejvzácnější jsou domy na náměstí. Byly vybudovány na nepravidelném obdélném půdorysu a mají ojedinělou dochovanou zástavbu ve tvaru oblouku. Středověký původ zůstal zachován především ve sklepích, které dnes nazýváme českobrodské podzemí. Vznik samotného podzemí není datován, bylo zřízeno pravděpodobně za obranným a skladovacím účelem. Práce na zpřístupnění jedné z jeho částí probíhaly v letech 1991 – 1996 díky Spolku pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska a finanční podpoře města Český Brod. Vstupní část slouží od roku 2005 jako netradiční svatební síň. Nejvýznamnější a nejstarší uměleckou i historickou památkou je děkanský chrám sv. Gotharda, který byl postaven na místě původního románského kostelíku a zasvěcen v 1. polovině 12. stol. bavor-skému světci. V průběhu 14. století přestavělo město jednolodní kostelík na bazilikální gotický trojlodní chrám. Charakteristickou střední věž s dynamicky řešeným průčelím získal tento farní chrám při barokní přestavbě v létech 1765 – 1772 podle projektu pražského architekta Jana Josefa Wircha, projektanta arcibiskupského paláce v Praze. Děkanský chrám je nejen významnou architektonickou dominantou Českého Brodu, ale především dokladem uměleckého cítění českobrodských.
Další dominantu města tvoří pozdně gotická zvonice ze 16. století, která je se svými 40 m bezesporu nejvyšší středověkou stavbou ve městě. Mezi nejstarší památky patří i druhá zvonice se šindelovou střechou, která byla vystavěna jako renesanční kostnice a která tvoří s kostelem Nejsvětější Trojice zajímavý celek v prostoru bývalého městského hřbitova. Unikátní je venkovní renesanční kazatelna z r. 1585. Převážná většina stavebních památek, které tvoří historické jádro města, se nachází na dvou spolu sousedících náměstích. To větší nese jméno významného budovatele Českého Brodu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Hlavní stavbu celé plochy vedle kostela sv. Gotharda tvoří budova bývalé radnice (čp.1), českobrodští ji měli jako první v českých zemích. Ve východní části náměstí stojí za pozornost původně gotický měšťanský dům, v němž zřídila neznámá českobrodská měšťka kostel sv. Máří Magdalény a u něho špitál. Mezi nejstarší stavby patří také středověké masné krámy s dochovanou vstupní branou. Město vynakládá značné prostředky na postupnou obnovu historického centra. Zrekonstruováno bylo také barokní sousoší sv. Rodiny, patrně z dílny předního českého sochaře Ferdinanda Maxmiliána
Brokoffa. Na menším Husově náměstí se nachází novorenesanční radnice, současné sídlo Městského úřadu Českého Brodu, od architekta Antonína Turka. Secesní pomník od sochaře Karla Opatrného představuje Prokopa Velikého táborského hejtmana v kritickém okamžiku bitvy u Lipan. Také symbol kulturního a společenského života města 19. století, sokolovna v Tyršově ulici, pozoruhodná stavba architekta profesora Jana Kouly, se řadí ke stavebním zajímavostem města. Český Brod je jedním z mála středočeských měst, kde se zachovala kamenná hradební zeď s několika baštami. Zásluhou arcibiskupa Arnošta z Pardubic nahradila původní palisádovou hradbu. Z pěti bran se dochovalo pouze předbraní Kouřimské brány z doby Leopolda I., kterou zdobí císařský a český znak. Významná je také novorene-sanční budova Podlipanského muzea, stavba architekta profesora Antonína Balšánka. Podlipanské muzeum založené v roce 1896 chová ve svých bohatých sbírkách prameny k dějinám města a Českobrodska od pravěku až po současnost. Je zde umístěna také expozice „Bitva u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách“.
Český Brod byl v roce 1990 vyhlášen památkovou zónou. Je městem, ve kterém obdivujeme nejen dávnou historii a umělecké památky.