1

(84 odpovědí, posláno do Otázky na zastupitele)

Zdravím, dovolím si - byť již zpětně - komentář k posledním příspěvkům.
Pokud chci prodat nemovitost, jako rozumný majitel si s pomocí vlasntních prostředků (v případě Města zaměstnanců úřadu) udělám jenoduchou rozvahu: kolik dům bude vyžadovat financí (myšleno provozní výdaje + nutné investice) a kolik vydělá. V několikaletém horizonru bude jasně zřetelné, nakolik je prodej výhodný či nikoliv. Dalším faktorem je samozřejmě potřebnost nemovitosti. Jak již napsal p. Traurig, přesto, že město budovu nepotřebuje, nejedá se o jeden z bytů v věžáku, ale o historický dům na náměstí. Města by si v denšní době měla vážit své historie a pokud není budova velkou finanční zátěží, měl by být prodej skutečně až krajním řešením, nejenom kvůli strachu o budoucí účel domu.

Posledním argumentem, který mě trochu nadzvedl ze židle, coby architekta, je poznámka o zateplení, oknech apod. Dnešní doba je ve znamení polystyrenové loby a chiméry snižování "emisí CO2" z každou cenu, nejlépe pomocí obalení všech staveb do nepropustného plastového obalu, který uspoří trochu tepla. Dejme tomu, že u panelové výstavby minulých let je to krok vcelku nekonfliktní. Ale myšlenka na zateplování historických budov je opravdu zcestná a z architektonického a památkového pohledu barbarská. Tyto budovy mají většinou silné kamenné zdi s vysokou akumulační schopnostní a v případě celoročního obývání jsou ztráty prostupem tepla zdmi diametrálně odlišné od některých nedávných  (např. panelových) konstrukcí. Navíc když zabalíte tyto staleté budovy do neprodyšného obalu, pravděpodobně se naruší systém tepelně-vlkostního mikroklimatu, který v těchto objektech stovky let funguje, a je vysoká pravděpodobnost vzniku plísní, vhorším případě statických poruch v důsledku výrazných změn vlkosti. Nehledě na obrovskou ekologickou zátěž, kterou budou znamenat tuny starého polystyrenu, který bude coby odpad vznikat po skončení životnosti těchto zateplovacích fasádních systémů. To si dnes ve víru dotací SFŽP nikdo neuvědomuje.

Rovněž funkčnost špaletových truhlářských oken je prověřená staletími a horskými podmínkami a sebelepší izolační skla nedosáhnou lepších parametrů (v reálu, nehovořím o laboratorních podmínkách). Stará okna se dají mimochodem i repasovat.

Citlivou cestou k rekonstrukci historických budov je tedy repase, případně výměna oken ve stávající podobě a oprava fasády bez oblepení polystyrenem.
Toto by mělo být bráno v úvahu i v souvislosti s informací, kterou jsem zachytil, ohledně snahy města zateplit budovu staré radnice na nám. Arnošta z Pardubic.