Aktuality - Všechny aktuality

Toulavá kamera v Českém Brodě

Toulavá kameraVideoreportáž

Nedělní toulání s kamerou začneme nedaleko Prahy v Českém Brodě. Město leží východně od Prahy na rozhraní středního Polabí a předních výběžků Středočeské vrchoviny a patří mezi nejstarší česká města.

Jako trhová osada bylo založeno pravděpodobně pražským biskupem Janem I. (1134 - 1139) na jedné z nejdůležitějších zemských stezek - Trstenické, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Nová trhová osada s románským kostelíkem sv. Gotharda a prostorným tržištěm vznikla na mírném návrší nad brodem přes potok Šemberu, kde stála zřejmě také biskupská celnice. Pak pravděpodobně v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III.

z Dražic místní trhovou osadu na město Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu nejspíš ihned také dědičné právo a další městské svobody, zejména právo hradby. V roce 1315, kdy Ronovci s 500 ozbrojenci Brod obsadili, užívalo už město pozměněné jméno Český Brod (Broda Bohemicalis). Město se tak mělo odlišit od Německého Brodu, ležícího na stejné cestě. V souvislosti s rozvojem městské samosprávy Český Brod jako první poddanské město v Čechách a na Moravě vystavěl už před r. 1402 radnici. V husitské revoluci si Český Brod vybojoval politickou a správní autonomii. Císař Zikmund ho dokonce povýšil mezi královská města v roce 1437.

Český Brod je staré gotické město s mnoha historickými stavebními památkami. Chrám sv. Gotharda, pozdně gotická zvonice a stará radnice patří mezi nejdůležitější. Domy historického jádra města mají zpravidla sklepy, jimiž se lze dostat do podzemního chodbového systému, jehož část je již odkryta.  V novodobé historii je důležitý rok 1960, kdy orgány státní moci zrušily českobrodský okres a připojily jej ke Kolínu. Roku 1990 byl Český Brod vyhlášený za památkovou zónu.

Městské kulturní a informační centrum, nám. Arnošta z Pardubic 1, 282 28 Český Brod, www.kulturainfo-cesbrod.cz, tel.: 321 612 217, mkic@cesbrod.cz

Bonus navíc od redaktorů Toulavé kamery...

Český Brod sice nepatří mezi vyhlášené turistické destinace, přesto může návštěvníkům nabídnout opravdu nečekané objevy a poznání. Leží v povodí říčky Šembery na polovině cesty mezi Prahou a Kolínem, v nadmořské výšce 219 metrů. Konec konců, od brodu přes tuto říčku získal i své jméno. Natáčení reportáže probíhalo za opravdové zimy v lednu, což podtrhlo určitou poetiku města tak, jak ho znají maximálně místní obyvatelé. Tak jako tak, ať se do Českého Brodu vydáte v kterémkoliv ročním období, budete dozajista překvapeni. Toto málo známé město každému, a to doslova, otevírá právě teď své brány.

Ačkoliv povodí Šembery patří mezi nejstarší sídelní oblasti Čech, osídlení historického jádra Českého Brodu spadá až do období vnitřní kolonizace, kdy s rozvojem dálkového obchodu stoupl význam místního brodu, vzdáleného den cesty od Prahy a Kouřimi. Nad tímto brodem založil na tzv. „Trstenické stezce“ (spojovala Prahu s jižní a východní Evropou až Orientem) pražský biskup Jan I. (1134–39) celnici a trhovou osadu s románským kostelem sv. Gotharda. U osady, chráněné biskupským dvorcem a později tvrzí, vzniklo brzy velké tržiště a překladiště zboží, neboť mimo Trstěnické stezky odsud vedly obchodní cesty přes Kouřim k Sázavskému klášteru, do Staré Boleslavi a přes Sadskou do Polska.

Pravděpodobně v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. Z Dražic trhovou osadu Brod na Biskupský Brod (Broda Episcopalis). V roce 1315 se poprvé uvádí pod jménem Český Brod (Broda Bohemicalis). Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla okolo roku 1360 dokončena výstavba města, byly vystavěny kamenné hradby se třemi bránami (Pražskou, Kouřimskou a Liblickou) a dvěmi fortnami (Žitomířskou a Podměstskou). Současně byla zpevněna opravená tvrz a založen špitál s kostelem sv. Máří Magdalény. Intenzivně se také pokračovalo ve výstavbě trojlodního chrámu sv. Gotharda. Českobrodský arcibiskupský distrikt zanikl ještě před vypuknutím husitské revoluce a dne 4. února 1437 povýšil český král Zikmund Lucemburský Český Brod na královské město, které bylo obehnáno pozdně gotickým opevněním, dodnes částečně zachovaným. V letech 1868–1960 bylo město dokonce sídlem okresního úřadu, než se stal druhým největším městem okresu Kolín.

Prohlídku města doporučujeme zahájit u předbrání Kouřimské brány (1656-1658), které patří k nejpozdějším projevům renesančního stavitelství na našem území. Kolem průčelí bývalého kapucínského kláštera s kostelem sv. Máří Magdalény (založen 1359) přijdete na hlavní náměstí Arnošta z Pardubic, přímo před kostel sv. Gotharda. Jeho nejstarší částí je sakristie, ukrývající zdivo románského kostela (1135), k němuž arcibiskup Arnošt z Pardubic zahájil přístavbu gotického trojlodí, ukončenou až za episkopátu Jana z Jenštejna (1402). Dnešní podobu kostelu vtiskla barokní přestavba (1765–1772) pod vedením Jana Josefa Wircha. Vedle kostela stojí 40 metrů vysoká renesanční zvonice (1578–1585) od místního kamenického mistra Pavla. Před západním průčelím kostela narazíte na starou radnici, která byla postavena již před rokem 1402, tedy jako vůbec první radnice v Českých zemích. Dnes je sídlem městského kulturního a informačního centra a naleznete zde jak původní šatlavu, tak vchod do středověkého podzemí.

Na jižní straně náměstí si všimněte krásného renesančního portálu (1443) tzv. Lorencovského domu a před ním sousoší sv. Rodiny (1722–23) od Jana Jiřího Šlanzovského. Úzkou uličkou projděte do městského parku u říčky Šembery, kde stojí renesanční kostel Nesvětější Trojice (1560-62) s unikátní kamennou kazatelnou v průčelí (1585) od saského kamenického mistra Wolfa Schultesse z Plavna. Stejnou cestou se vraťte zpět a na protější straně náměstí uvidíte charakteristický portál bývalých masných krámů (16. století) s kamenným znakem cechu masného, kterým uličkou projdete k secesnímu pomníku Prokopa Holého od Karla Opatrného (1910). Nedaleká novorenesanční budova (1897-1898) byla původně postavena jako občanská záložna podle projektu architekta Antonína Turka a kolem nedaleké novoklasicistní budovy sokolovny (1884) od Jana Kouly dojdete k cíli prohlídky, k Podlipanskému muzeu. Již samotná pozdně secesní budova (1927-30) od českobrodského rodáka Antonína Balšánka je významnou památkou, uvnitř pak naleznete zajímavé expozice Regionálního muzea Kolín včetně orientální Zounkovy sbírky.

Text: Roman Šulc - Toulavá kamera

Copyright © Město Český Brod, 2005-2024 | Přístupnost | GDPR | Kontakty | Mobilní verze | Administrace | vývoj MyWebdesign.cz
Cesbrod
TOPlist