Aktuality - Všechny aktuality

Muzejní noc v Českém Brodě

Muzejní noc v Českém Brodě Autor: DENÍK/ Jana MartinkováDesítky příchozích si v sobotu v podvečer našly cestu na Českobrodskou muzejní noc, jejíž doprovodný program mívá obvykle u návštěvníků značný ohlas a ani letošní ročník nebyl výjimkou. Pracovníci muzea tentokrát program ladili do duchu tradiční lidové kultury. Hlavní výstavou v Podlipanském muzeu je totiž výstava Zmizelé Českobrodsko, aneb lidová architektura našeho kraje, jež bude k vidění do konce srpna.

„Kolega Vladimír Jakub Mrvík ve sbírkách našeho muzea našel velice početný soubor historických fotografií vesnic na Českobrodsku. V naprosté většině jsou to unikátní snímky, protože za posledních sto let se vesnice zcela změnily," řekl ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. Nejstarší snímky pocházejí z konce 19. století, nejmladší z 50. let. Tedy z doby ještě předtím, než se venkovem přehnala kolektivizace a naprosto změnila životní styl, což vedlo k zániku tradiční lidové architektury.

„Je až k nevíře, jak se na fotografiích dostáváme do světa Ladovsky vypadajících vesnic na Českobrodsku, kde ještě před sto lety stály roubené chalupy s doškovými střechami a nádhernými barokními bránami. Drtivá většina se v druhé polovině 20. století zbourala. Je tu pár posledních zachovalých ukázek lidové architektury, ale opravdu jen výjimečně," popsal Vladimír Rišlink. Jednu z chalup se podařilo získat muzeu do skanzenu v Kouřimi, konkrétně  chalupu z Masojed. „Zatím  nebyla postavena, doufáme, že se nám ji v rámci dostavby skanzenu podaří přivést znovu k životu," dodal.

Výstavu doplňují artefakty, které s národopisnou kulturou na Českobrodsku souvisí. Je to především lidový malovaný nábytek, který pochází z první poloviny 19. století, včetně několika unikátních kousků, které jsou zmiňované v odborné literatuře už na konci 19. století. „Je to například malovaná kolébka či krásná truhla s vymalovanými ptáky ze Žher. Ptáci a květiny mají podle ředitele muzea symbolický význam. „Truhla se dávala nevěstě nebo i ženichovi do výbavy, takže to musel být reprezentativní kus nábytku, který se pak obřadně vozil na voze," vysvětlil.

Ptáte se, zda i ženichové mívali výbavu? Mívali. „Záleželo na tom, kdo kam odcházel ze stavení. Většinou se dívka vdávala do stavení mládence, ale když si třeba druhorozený syn vzal dceru, jež byla jedinou dědičkou usedlosti, potom truhla putovala s ženichem do jeho nového domova. Proto se truhly zdobily symboly lásky, plodnosti atd. jako přání novomanželům," objasnil Vladimír Rišlink, oblečený při příležitosti muzejní noci do oděvu, v jakém chodili českobrodští sedláci kolem roku 1850 třeba do kostela.

Na výstavě jsou k vidění i další části původních českobrodských krojů, které se nosily v 2. polovině 19. století. Duch tradiční lidové kultury doplnily ukázky řemesel, přijel kovář, řezbář či výrobce dřevěných hraček, kde si děti mohly něco ze zajímavého řemesla také vyzkoušet. Krom toho na ně čekala i výtvarná dílnička, která jim přiblížila některé artefakty související s tradiční lidovou kulturou.

Podvečer v muzeu ozvláštnila i přednáška Adama Votruby z Národopisného muzea v Praze o lidových písních Kouřimska. Adam Votruba jich od roku 1999 nasbíral na pět desítek. Podle jeho slov je to relativně málo. „Kouřimsko bylo vždy stranou sběratelského zájmu, protože lidová kultura tam zanikala dřív než v odlehlejších regionech typu Chodska či Moravy," vysvětlil a doplnil řadu zajímavostí, jimiž se například lidové písně z Kouřimska liší takřka od všech ostatních. Třeba tím, že jsou téměř všechny mollové. A jak prozradil Kolínskému deníku, těmi úplně prvními lidovými písněmi, jejichž sbírání mu přirostlo k srdci, byly písně, které slýchal a následně zaznamenal od svého dědečka.

„Byl to příjemný večer pro celou rodinu, perfektně se vybralo počasí. Na zahradě muzea, kde si děti užily hry a nejen ony prohlédly práci řemeslníků, bylo opravdu moc příjemně," popsala návštěvnice Irena Spáčilová.

Pro hospodyňky

Muzejní noc v Podlipanském muzeu ozvláštnily i ukázky dobových lidových pokrmů, sladkých i slaných. Třeba takové zelňáky, jednoduchý chutný pokrm, mizel z připravených talířků raz dva. Zkuste jej také.
400 g hladké mouky, 2 vejce, 300 g zelí, sůl, drcený kmín, 120 g sádla
Smícháme, vyválíme a pečeme na sádlem vymazaném plechu 20 – 30 minut. Lze vykrájet, nebo upéct jako placku a nakrájet až po upečení.

Jana Martinková - Kolínský deník

Copyright © Město Český Brod, 2005-2024 | Přístupnost | GDPR | Kontakty | Mobilní verze | Administrace | vývoj MyWebdesign.cz
Cesbrod
TOPlist