Letos 3. února, na svátek sv. Blažeje, uspořádala zdejší římskokatolická farnost první ročník obnovené pouti ke kapličce sv. Blažeje. Celkem se sešlo devatenáct poutníků, které neodradil ani třeskutý čtrnáctistupňový mráz.

Kaplička sv. Blažeje je jednou z nejhodnotnějších a architektonicky nejzajímavějších drobných stavebních památek na celém kolínském okrese, zapsaných i do celostátního seznamu kulturních památek.

Jedná se o barokní výklenkovou kapličku, kterou nechala postavit na svém poli Barbora Kumprechtová, manželka zdejšího císařského rychtáře, „Pro rozmnožení cti a slávy Boží a obzvláště cti a počestnosti svatého Blažeje.“ Kaplička byla slavnostně vysvěcena 6. července 1729 a dnes je v majetku města.

V době baroka se ke kapličce každoročně konala pouť, zakončená svatoblažejským požehnáním. Svatoblažejské požehnání je ctěné především v Chorvatsku a od roku 2009 je dokonce zapsáno mezi nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Odkud tento název pochází?

Sv. Blažej je světec katolické církve, biskup a mučedník, který byl v dobách za vlády císaře Diokleciána biskupem v Sebastě v Malé Arménii (dnešní Sivas na území Turecka). Byly to nebezpečné doby pronásledování křesťanů, nejmasovější v římských dějinách, při kterých byl Blažej pravděpodobně v roce 316 nebo 317 krutě mučen a nakonec sťat. A tak se v den jeho liturgické památky - 3. února v kostelích udílí tzv. svatoblažejské požehnání.

A tak na závěr pouti, krátce před sedmou hodinou večerní, udělil farář P. Matúš Kocian dvěma rozžatými překříženými svícemi svatoblažejské požehnání, kterým má být dotyčný chráněn na přímluvu sv. Blažeje, především proti krčním nemocem a bolestem zubů.

Příští pouť už se bude konat k opravené kapličce, na kterou město získalo finanční dotaci 49 tis. Kč z Nadace VIA.