Pan Vodička je prostě takový likvidátor zeleně.Nechává kácet vzrostlé stromy a nahrazuje je neduživými košťátky kde se jen dá.

Nechci se míchat do názoru paní Fiary, nicméně ještě z dob, kdy jsem byl v komisi ŽP a poprvé se několikakolově debatovalo o dalším osudu parku (mj. nad návrhy firmy Kejha-Suk, pokud mě paměť neklame), si vzpomínám, že se pan Vodička na diskuzích s občany vyjadřoval o stávající podobě parku trošku s despektem, že vznikla jaksi živelně a nekoncepčně – např. co se týkalo skladby dřevin, z nichž některé tam dle jeho názoru neměly vůbec být. Posléze některé z nich skutečně zmizely (několik menších smrků pod břízami u šikmé pěšiny do Klučovské ulice, jeden doubek na druhé straně od téže pěšiny atd.). Tak nevím, možná do toho seznamu patřily i ty borovice? Nicméně zde na webu v jinak trošku skryté sekci odboru ŽP jsem našel přehled dřevin ke kácení na letošní rok, a u těchto dvou borovic tam bylo uvedeno "zdravotní stav". Tak bych chtěl pouze jménem českobrodského mykologického klubu upozornit, že pod těmi borovicemi rostl dle kolegů mj. relativně vzácný klouzek žíhaný, měli jsme ho jednou i na výstavě na faře. Tak doufejme, že nedopadne jako jiné jedlé druhy hub  (např. pečárka císařská, byť jsem ji zde viděl pouze jednou), které rostly na tom nyní holém paloučku, kde byly ty smrčky...

Asi žijeme každý v jiném městě. Mizí jen stromy nemocné a hrozící újmou na zdraví nebo majetku. Už vidím, jak by si na nás zase média smsla, když by někomu na hlavu strom spadl. Ano, pár stromů muselo být vykáceno kvůli nějaké stavbě např. u nádraží. Ale jsme ve městě, kde musíte sladit mnoho různých zájmů, z nichž samozřejmě jedním z důležitých je i péče o veřejnou zeleň. Ale není to zájem jediný. Za posledních několik let bylo vysázeno mnohonásobně víc stromů, než jich bylo pokáceno. A samozřejmě sázíme stromky mladé, tedy tenké a menší, ony pak vyrostou. Nostalgií po osmdesátých letech opravdu netrpím a také nesdílím názor, že v tu dobu bylo v Českém Brodě více zeleně než nyní.

Tentokrát se musíme pana starosty zastat. Vzhledem k jeho věku pevně věřím, že jeho nulová nostalgie k osmdesátým letům není politická.  Spíše cítím pohled a vztah dospívajícího dítěte. A to mělo k zeleni zřejmě jiný, než citový vztah. Že abysme mu stále nekřivdili. .